Letos jsem perníčky dělala se synem. Pomáhal s válením těsta a chvíli ho bavilo i vykrajovat a dávat na plech. Do té doby, něž mu myšlenky utekly někam úplně jinam. Těsto mu připomnělo, jak už to tak bývá, něco jiného a z poetického pečení perníčků se stával pomalu a jistě masakr:-) Ale dopekli jsme a naplnili několik plechových dóz až po okraj.

Zdobení jsme spolu zkusili také a dobrou hodinku u toho vydržel. Letos jsme si z perníčků vyrobili malý vozový park a to se mu myslím líbilo nejvíce. Nejraději baští traktor a model starého beatla, který mu na prozkoumání v létě půjčil strýc Honza.

Letos máme tedy v převaze pánskou verzi perníčků a pro naši milovanou holčičku jsem udělala alespoň pár „glamour“ modelů se zlatým lakem. Recept na perníčky se nám osvědčil ten loňský, jen jsme přidali více kakaa:-)

Takhle v noci odpočívají naše auta, mašiny a traktory v lese …

… a tady spí auta naší Elinky:-)

Tyhle perníčky v plechovce neztvrdnou, takže je ještě stihnete, dobré mlsání! 

Vařila jsem už několikrát a vařím ji pořád dokola. S jemnými obměnami a vesměs stejně. Dýni můžeme všichni, i ta naše nejmladší se po ní olizuje jako čert. Tentokrát jsem pro změnu přidala stroužek česneku a dýňový olej na závěr, yummy.

Dýňová polévka:

• 1 dýně hokaido
• 1 střední cibule
• lžíce olivového oleje
• kousek másla
• stroužek česneku
• zakysaná smetana
• pepř a mořská sůl

Dýni očistím a odstraním vnitřek + semínka. Pokrájím na kostky. Cibulku si posekám a osmahnu ji na kousku másla se lžící olivového oleje. Když je dozlatova, přidám pokrájenou dýni a zaliji vodou. Dávám vody tak po okraj dýně, někdy pod, aby byla hutnější. Uvařím doměkka (cca 20 min). Oloupaný stroužek česneku rozdrcený vmíchám na závěr do polévky, provařím, pokropím pepřem, mořskou solí a odstavím. Do talíře servíruji s plnou lžičkou zakysané smetany a pár kapkami dýňového oleje. Pro malé strávníky (dle věku) samozřejmě vynechám česnek, pepř, sůl a případně i zakysanou smetanu. Dobrou chuť!

U nás už začínají vonět Vánoce. Dva dny jsem sušila v troubě křížaly. Ze 4 plechů je pár hromádek, ale o to jsou vzácnější a budou se krásně vyjímat na vánoční tabuli. Je to také parádní svačinka do kapsy ven nebo mlsání na naše cesty.

Příprava křížal je velmi jednoduchá, ale inspirace veliká. Jablka a hrušky jsem zbavila jádřinců a pokrájela je na tenké plátky. Ty jsem pak průběžně během dne sušila v troubě. Sušila jsem na 80°, protože moje trouba to na méně neumí, takže jsem občas vypnula, občas zapnula, nechala pootevřená dvířka a 2. den bylo hotovo. Křížaly jsem si testovala a tak jsem jablka krájela oloupaná i neoloupaná, lehce posypaná třtinovým cukrem se skořicí, no ale nejvíc mě stejně baví ta klasika.

Křížaly jsem sušila na pečícím papíře a co je důležité, křížaly by se neměly překrývat, protože co se slepí, už se neodlepí:-)

Dobrou chuť!